Weronth - S barevným krokem

27. října 2012 v 15:36 | NathMalorin |  Povídky o Weronth
Lawrenth se probudil první. Líně zvedl hlavu, ale vzápětí něco listím zašumělo, a on jí leknutím trhl, až se uhodil o zem nad ním. To probudilo i Weronth. S myslí plnou obav, že je našli lovci se bleskurychle postavila na nohy. Tedy, postavila by se, kdyby byla liščí nora dvakrát tak větší... Rozhlédla se a vlčecky rozesmála, když se ujistila, že se nic neděje a Lawrenth jí poslal v mysli obraz toho, co se stalo. Přistoupila k němu a olízla mu teď už celkem viditelnou bouli. Poslala mu scénu s hromádkami oblečení a ,,vyběhla'' z nory. Lawrenth vyšel ostražitě za ní, ale nesnažil se ji zastavit, věděl, že se o sebe postará. Posadil se před provizorní bydliště a zívl. Potlačil nutkání taky pořádně zavýt, aby na sebe neupoutal pozornost lovců, jelikož nepochyboval, že jsou stále někde ve městě. Byl den, a nemohl se rozhodnout, jestli je díky tomu ve výhodě Weronth, nebo lovci. Těžko říct. Lovci den neměli rádi, většinou lovili přes noc a přes den se i rychleji vyčerpali. Oproti tomu Weronth a ostatní Vlci s denním životem neměli problém, přestože taktéž měli radši noční oblohu a chlad pod měsícem. Lidé ji ale mohli jednoduše zpozorovat, a to by byl problém. Vlastně ale, lovce taky. A lovci byli méně přirození, divně velcí a rychlí. Nakonec Lawrenth usoudil, že Weronth a on mají jisté výhody, přestože spoustu problémů sdílejí s lovci. Nečekal ani deset minut, když se Weronth vrátila s čímsi neforemným v tlamě. Bylo toho dost, a když to pustila, ukázalo se, že je to přece jen oblečení, ze zvyku přímo jejich velikost. Weronth si vybrala modré tričko a natáhla se i pro tříčtvrteční šedé kalhoty, ale Lawrenth byl rychlejší, takže nakonec místo tříčtvťáků ukořistila džíny pod kolena. Prohnul krk pro trochu větší triko zelené barvy, které stále leželo na zemi. Weronth se už se svým oblečením odebrala zpět do nory, aby se mohla nerušeně proměnit a obléct. Vylezla ven něco po deseti minutách. ,,Čauky, vlče'', usmála se na Lawrentha a posadila se na zem, aby mohla počkat, než se také promění. Nejvyšší čas prozkoumat kapsy, pomyslela si a strčila ruku do té pravé na džínách. Nic v ní nebylo. Prolezla všechny kapsy, i ty nejmenší, na svých džínách, ale moc jich nebylo, a nic nenašla. Nakonec strčila ruku do kapsičky na rameni třička. Ke svému překvapení vytáhla medailon stříbrné barvy, i když pochybovala, že je skutečně ze stříbra. Uvnitř nic nebylo, a tak se necítila špatně, že by někomu náhodou sebrala třeba jedinou fotku, dejme tomu, někoho blízkého, kdo už třeba zemřel. Zamyslela se, kolik už asi ,,nechali zmizet'' oblečení, když si ho při proměně nesundali. Zasmála se, a pohledem padla na dva páry tenisek, které si proto, že je vytrousila asi o dva metry dál, zapomněli rozebrat. Prohloubila svůj úsměv a ani se necítila provinile, když se natáhla pro Reebooky se silnou podrážkou, z nichž na ni svítila pěkná červená barva. Lawrenthovi nechala zelené. Asi by mu ani nebyly, protože neměli moc možností prohazovat si boty, a krom toho si byla jistá, že on má alespoň o čtyři čísla nohu větší. Zrovna když si zavazovala tkaničky na levé noze, ještě nezvyklými prsty, zaslechla z prava, jak se Lawrenth snaží vylézt z nory a co nejméně ušpinit nové oblečení. ,,Ahoj lásko'', usmál se na ni, když se mu to konečně jakž takž povedlo. Úsměv opětovala a podala mu jeho tenisky. Sjel pohledem na její. ,,Hej, tos nemohla počkat na mě?'' ,,Nebyly by ti'', odpověděla se strojeným klidem, ale, ani nevěděla co je na tom tak vtipného, v mysli se lámala smíchy. Když se Lawrenth postavil, došla k němu a dala mu ruce kolem krku. ,,Jak ses vyspala, vlčice?'', stále se smál. ,,Fajn, ale moc jsme se tam nevešli. Co ty, vlče?'', opětovala otázku spolu s přezdívkou, která ho nesnesitelně štvala. Pro jednou jí to ale nevytknul. ,,Takhle.'', naklonil se a políbil ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama