Únor 2013

Vstříc novým zítřkům

25. února 2013 v 21:14 | NathMalorin |  Úvahy, výplody mé nudy a klávesnice
Zdravím vás po prodlevě, mí milí...

''Pozor na ní.'' ''Co ty zas... proč?'' ''Už je to tvoje ,mí milí' nevěstí nic dobrýho...'' ''Hele, ty radši drž...''

Arvari psala článek o přestupu na blogger.com (blogspot). A já asi... na 80 procent půjdu. Vím, není to nejvíc, ale je to většina. Mám na něm asi měsíc založen blog, abych si vyzkoušela publikaci a nastavení. Poté, co jsem se relativně úspěšně poprala s designem od Sory (schopná templaterka i pro blogger, programuje v html), se pomalu, ale jistě sžívám s bloggerprostředím. Proč jsem si neodesignovala blog sama? Nedokážu to - nejsem žádná programátorka. Na bloggeru není otravné nastavení ''krok za krokem'' a rozhodně není tak jednoduché nastavit si pozadí, jako tady. I když - ne nějak těžké. Určité prvky ale nastavováním v walleditoru prostě nevykouzlíte. To umí jen HTML. A tak jsem vsadila na umělce internetu spíš, než svou omezenou znalost jazyka, kterým mluví počítač.

Ale toto ani slyšet nepotřebujete.
Co si o bloggeru myslíte vy?
Přepadá mě strašlivá nostalgie... Tento blog by zde zůstal určitě pro publikaci ''jednoduché'' grafiky pro blog.cz :).

Už jdu spát, přátelé. Musela jsem si po sobě článek přečíst, protože jsem napsala blbosti jako proldevě, sžírám, nebo nostaligie.

NathMalorin

PS: Nebude to v nejbližší době, pokud vůbec. (Taky mi záleží na rozhodnutí Arvari, protože... se nechci cítit sama z přecházejících.) Jestli to udělám, budu přetahovat články, které nezmizí - to možná ani tady.
Tak pojďme vstříc novým zítřkům, ať už tam nebo tady...

Den 7# - Čtyři věci, které tě dokáží znechutit

20. února 2013 v 14:48 | NathMalorin |  Ten days of me
1) Nehorázná lež, v okamžiku, kdy se provalí. Taková ta zrada - když někdo třeba donáší nepříteli, někdo koho jste považivali za spojence... nebo když někdo lže jak když tiskne, ale vy jste i viděli pravý opak.

2) Tramvaj v parném létě, ještě stále vytopená, plná lidí, kteří mě rozmazávají po skle, jak se tak rozpouštím a nutí mě dýchat to všechno. (Také autobusy, čekárny u doktora, narvané diskomístnosti... OC mi nevadí - klimatizace a rozloha zajišťuje dobrou cirkulaci vzduchu :))

3) Takové ty nechutné kýble plné zbytků, které byly na táborech přímo v jídelně - měli jsme tam vylít, co jsme nesnědli. Snídaně, polévka, hlavní chody... fuj, to všechno v sobě.

4) Když někdo soudí věci podle toho, co se o nich říká. Když není nakloněn ani malým změnám k lepšímu a odsuzuje vše, co nepoznal (případně co nebyl JEHO nápad)...




Tři sta proti tisícům... (Fotografias)

19. února 2013 v 19:28 | NathMalorin |  Jedna tady, jedna tam...
Zdravím.
(Pokud nechcete číst zbytečné kecy, vězte, že tohle je příběh o bitvě u Thermopyl, a přesto, že je to tak dlouhé, je to doprovodný text ke dvěma fotografiím, které jsou dole.

Dnes jsem zde, abych vám pověděla příběh z antického řecka.
Příběh beznadějný, pln pocitu smrti.
Kdysi, v těch dávných dobách, žil král Leonidas. Byl králem Sparty, proto žil jen tak poklidně, jak se v těchto končinách dalo. Sparta ležela na jihu Peloponésského poloostrova v Lakónii. Byla nejbojovnější zemí široko daleko, jejím mužům se v statečnosti nikdo nevyrovnal. A přece se pokusil.

Řecké společenství bylo na pokrajích občanské války - Sparty proti Athénám.
Bylo jaro. Pro krále Xerxa to bylo tou nejvhodnější příležitostí, podmanit si Sparťany i Athéňany a přidat je ke svým perským zemím. Peršané proto podnikali neúspěšná tažení do řecka. Pojí se sem také bitva u Marathonu - známa běžcem ke smrti.
Celá perská armáda včetně lodí prý měla pět milionů mužů.
Leonidas byl mistrem boje, Athény svou strategii měly po své bojovné bohyni. Proto bylo dohodnuto, že bránit se Řecko bude v Thermopylské soutěsce první obranná linie. Jen těžko můžeme hledat vhodnější místo k obraně. Soutěska byla na obou koncích tak úzká, že by jí projelo jen na jeden vůz.
Xerxes do Thermopyl přiváděl krom svých mužů také perské Nesmrtelné. Byly to stvůry z Tartarských hlubin, které pro vítězství povolal. Leonidas odrazil úspěšně obě jednotky. Poprvé a naposledy, snad jim bohové přáli, Leonidaovi vyšla taktika hraného ústupu. I semkli se pak Řekové do své formace a drtivým útokem zahnali Peršany.
Nahlédněme do krátkého příběhu Efialta. Zrada, jež vykonal, byla strašlivá. Prozradil téže noci Peršanům existenci tajné stezky přes pohoří, a tak stanuli na druhém konci průsmyku.
Leonidas, jehož armáda až doteď čítala asi sedm tisíc mužů, zachránil je a zůstal k obraně se třemi sty vojáky. Učinil slib, že živ Thermopyly neopustí, a při jeho dodržení padl.
Peršané v bitvě utržili takových ran, že Řekové je později porazili a radosti z vítězství málo nebylo.
Tak Leonidas se se svými třemi sty obětoval pro Řecko.

V bitvu nastoupili proti přesile.....


A přesto, že Persie vyhrála.... zvítězil Leonidas.

Den 6# - Pět lidí, na kterých ti záleží

15. února 2013 v 15:00 | NathMalorin |  Ten days of me
1) Mamka. To je jasné.
2) Ségra. Která zastává místo... jako druhý rodič.
3) Sam. SSS a SSSSSSS. Nevím, proč mě napadl. Ale asi je to tak. Je to skvělý kamarád.
4) Áčáci. Kdyby nastal konec světa a propadala se zem... chytila bych po této trojici předně je. Protože, ač někteří z nich nejsou možná nějaké záchrani ani hodni, záleží mi na nich. (''Víc než na ní?'' ''Jo.'')
5) Nevím. Není jich zas tolik. Myslím, na kterých mi OPRAVDU záleží. Jasně, že bych zachránila i cizího člověka. Bavíme se o tom, koho předně. Takže páté místo je prázdné.

PS: Je to i víceméně popořadě, ale nepříliš (zlášť co se týče rozdílu 1-2. Není tam.)


Den 5# - Šest věcí, které bys chtěl vrátit zpět a nikdy neudělat

14. února 2013 v 15:00 | NathMalorin |  Ten days of me
Většinou svých rozhodnutí nelituji - i když by se jich pár našlo neslavných. Která... která nejsou publikovatelná (''Kdyby to na ní totiž někdo našel, byla by v háji....'')

1) Neměla jsem věřit většině zásadních přátel.
2) Měla jsem mu to říct.
3) Nemělo to začít.
4) Měla jsem se jí postavit - pak bych s nimi mohla zůstat.
5) Neměla jsem nikdy brát ohledy na to, co si o mě ostatní myslí, nebo co říkají.
6) Neměla jsem tolik záviset na jiné osobě

Den 4# - Sedm věcí, na které se často stáčí tvé myšlenky

13. února 2013 v 17:43 | NathMalorin |  Ten days of me
Omlouvám se za zpoždění, nějak jsem... zapomněla.
(''Jistě. Ty jsi zapomněla. Kdybys nezapomněla, určitě by se ti chtělo...'' ''Co je TOBĚ do toho?'')

1) Ublížila jsem mu?
2) Jak se asi cítí?
3) Co s tím mám sakra dělat?
4) Jdi dál.... (myšlenka spíš té druhé)
5) Dokážu to? To, na co se chystám?
6) Systém... analyzuj systém.
7) Errr.... co jsem to chtěla?


Světlem v temnotu (TT - Vzpomínky)

12. února 2013 v 14:33 | NathMalorin |  TT
Báseň, v kterou vyústilo mé aktuální rozpoložení a přemýšlení.

Prší.
Kapky padají k zemi,
je ráno.
Cítíme se tak sami.

Svítá.
Však stále je zima.
Šedo.
Svět stár usíná.

Sama.
V té tmě jen tak stojíš.
Čekáš.
A blesků se bojíš.

Zmítá.
Hrom láme se v zvuk.
Síla.
V uších zvoní ti hluk.

Sama.
On stále nepřišel.
Bouře.
Tu výboj zasvištěl.

Voda.
V provazcích mizí.
Stéká
tak i z tvých tváří.

Smrt.
Byla cítit ve vzduchu.
Stála.
Hledala záminku.

Ta přišla.
Smrt kosou se ohnala.
Vzala si.
Tys ani nepoznala.

Sama.
Pak v pokoji stála jsi.
Temno.
Stažené závěsy.

Zmizel.
Nechal tě samotnou.
Odešel.
Možná tak za jinou.

Sama.
Pak nad hrobem stála jsi.
Temno.
Pocity vířící.

Chyba.
Jak jen jsi se spletla.
Blesk.
A bouře ho smetla.

V mysli.
Vzpomínky v duchu si přehráváš.
Pořád.
Jen jemu se omlouváš.

Za to.
Že jsi zapomněla.
Za to.
Žes potkala anděla.


PS: Nehejtujte. Prosím. Je to zamilovaný nesmysl.... ale trochu alegorický.


Do háje... tedy pojďme.

8. února 2013 v 15:13 | NathMalorin |  TT
Virturealita.
V poslední době nemůžu říct ani nic jiného.

Ve škole to stojí za houby. Annie je teď víc... jiná než kdy jindy. A mě se tahle ''jiná'' nelíbí.
Pak tu máme zase jeho. Neustálý pocit viny, že jsem za to mohla já, touha se mu omluvit, nebo ho alespoň vidět. A pak, když ho teda vidím, nastupuje pocit toho, že ho mám vlastně úplně na háku, nechutenství a smíšených pocitů (a lá 99% negace, 1% původní záměr). Do školy se mi prostě nechce, už kvůli těm neustálým pocitům.

Doma je to takové křehké. Zdá se, že nejvíc problémů, kvůli kterým tu visí trochu špatná atmosféra, zapříčinil jeden jediný člověk, kterého ani nemám náladu jmenovat.

V poslední době čím dál častěji propadám písničkám v moll o lásce, které nedopadají dobře, náladu mi přidávají takové ty melodie, při kterých se cítíte jak James Bond 007.
Taky ráda hledám únik tady. Víte, tenhle virtuální svět je jako jiná dimenze. Je tu tolik lidí, kteří se dokonce dají považovat za vzory, lidí, které bych chtěla poznat naživo. Lidí, kteří mi jsou strašlivě podobní. Jakto? Jakto, že jsem nikoho takového ještě nepotkala v realitě?
Tady můžu řešit co chci. I kdyby si to snad nikdy nikdo nepřečetl, zůstane mi pocit, že jsem na to nebyla sama.
Anonymita je věc cenná.

Asi je to špatně, co? Ne - nejsem tu tak často, abych se dala označit za závisláka.
Asi bych měla víc času věnovat té realitě... když ta virtuální je mnohdy přívětivější.



Den 3# - Osm způsobů, jak si získat tvé srdce

8. února 2013 v 15:00 | NathMalorin |  Ten days of me
A dalšííí....

1) Buďte sexy, mějte šarm a mé sympatie
2) Buďte arogantní, v míře do mě ryjte, ale nesnažte se mě naštvat
3) Flirtujte tak, abych měla podezření
4) Mějte zářivé zelené oči pod blonďatou či zrzavou (přežiju i hnědou a černou, jasně...) kšticí
5) Mějte rádi fantasy a zvířata, nemějte nic proti vlkům
6) Hýřete laskavostmi a možnostmi
7) Netlačte na mě, ale udělejete první krok
8) Chovejte se přirozeně (= buďte vtipní, pohodoví, nekonfliktní - ale jistí -, NELŽETE v zásadnějších věcech)



Den 2# - Devět faktů o tvé osobě

7. února 2013 v 15:00 | NathMalorin |  Ten days of me
1) Mám blond vlasy, vpředu fialovou rovně střižěnou ofinu :D
2) Mám modré oči, spousta lidí říká, že tak modré, že to ještě nikdy neviděli.
3) Ve škole mě neustále někdo otravuje a chodí si pro radu či něco k opsání, přičemž jediné mě dopadlo vysvědčení tak dobře.
4) Jsem blázen do fantasy a vlků.
5) Líbí se mi kluci, kterým říkáte ''teplé typy'' (HATE JUSTIN BIEBER, DON'T WORRY!)
6) Strašlivě ráda hraju přehazovanou (a obecně sportuju).
7) Baví mě Minecraft i Counter Strike
8) Ráda kreslím, přesto jsem antitalent. Mým snem by byla graficko - výtvarná, ale nejsem nějak dobrá.
9) Jsem cholerik. Když mě někdo opravdu naštve, mstím se. Občas si způsobím problémy, jinak jsem ale tichá a smrtící.